Co nepatří do čističky odpadních vod?
Co nepatří do domovní čističky, aby nám fungovala na jedničku
Do čističky odpadních vod nepatří věci, potřeby, látky, které by ji mohly ucpat, nebo znemožnit život užitečných mikroorganismů v čističce.
Domovní čistička odpadních vod je skvělé zařízení. Umožní postavit dům, či rekreační objekt, i v místech, kde není obecní/městská kanalizace.
Čističky odpadních vod fungují na principu mechnicko-biologického odbourávání organického znečištění.
Organickým znečištěním jsou lidské exkrementy (odpadní voda ze záchodu) a odpadní voda z dřezu, myčky, umyvadla, vany či sprchy, voda z praní prádla a podobně.
Toto organické znečištění se v čističkách mechanicky filtruje, provzdušňuje, prochází přes jednotlivé fáze čistícího procesu a za pomoci užitečných bakterií rozkládá na neškodné prvky.
Při čištění probíhá v čističce podobný proces, jako samočistící proces v přírodě. Z toho plyne jistá "zranitelnost" čističky při nesprávném a k přírodě bezohledném chování. Zejména při nadměrném používání a vypouštění chemických přípravků.
Bakterie zde hrají hlavní roli. Užitečné bakterie v čističce se označují jako aktivovaný kal. Bez nich by čistící proces nefungoval. Proto se o čističce odpadních vod mluví jako o živém organismu, který lze nesprávným zacházením „zabít“.Jak (ne)zabít domácí čističku odpadních vod?
Čistička nemůže existovat a fungovat sama o sobě. Je třeba se o ni pravidelně starat, kontrolovat a „krmit“ ji správnou potravou. Pak se odmění bezproblémovým fungováním a odpadní vody z domácnosti přemění na čistou vodu.
Správná potrava pro čističku
Na čističku odpadních vod jsou přiváděny dvě hlavní složky - splašková voda a organický materiál obsažený ve splaškové vodě.
Množství splaškové vody
Na čističku odpadních vod je možné přivádět jen tolik splaškové vody z objektu, pro jaký byla vyprojektována. Znamená to tedy, že kapacitně byla čistička navržena tak, aby odpovídala počtu osob bydlících v domě (v případě rekreačních objektů max. možnému počtu návštěvníků) a jejich potřebám, co se týká osobní hygieny, praní prádla, mytí nádobí atd.
Samozřejmě se počítá s rezervou pro případ návštěv a podobně. Nemusíte se bát, že když rodiče přijedou na týden, bude se muset někdo uskromnit a týden nechodit na záchod.
Avšak pokud by čistička byla přetížena trvale, byl by to problém. Kdyby se jednalo například jen o jednu osobu navíc, mohla by situaci vyřešit výměna vzduchového dmychadla za silnější.
V případě trvalého překročení množství vody přicházejícího na čističku, může docházet k vyplavení aktivovaného kalu a tím k poklesu účinku čistícího procesu.
Organický materiál
Tím správným organickým materiálem, který bakterie v čističce potřebují k životu, je lidmi produkovaný organický materiál. Tedy lidské exkrementy.
O dalších typech organického materiálu si povíme v části Co nepatří do čističky odpadních vod.
Co nepatří do čističky odpadních vod
Do odpadní kanalizace , která je připojena na čističku odpadních vod, rozhodně nesmíme vylévat jakékoliv látky, které zhoršují nebo dokonce znemožňují život a reprodukci mikroorganismů, na nichž je funkce biologické čističky založená.
Řekli jsme si, že nadměrné množství splaškové vody, na které není čistička dimenzována, může způsobit omezení čistícího procesu.
Podobně je tomu u nežádoucího organického materiálu, který může způsobit ucpávání některých částí čističky.
Velmi negativní vliv na život užitečných mikroorganismů v čističce mohou mít různé chemikálie (například některé čisticí přípravky, kyseliny, louhy, provozní kapaliny, a podobně).
1. Nežádoucí voda
- kondenzovaná voda Bývá produktem kondenzačních kotlů, sušiček prádla, nebo různých odvlhčovačů. Má vysokou kyselost (vysoké pH), a zvyšuje tak hladinu pH v čističce. A to se nelíbí mikroorganismům v čističce, protože ty ke svému životu potřebují ustálené pH v rozmezí 7-8.Jestli chceme vypouštět kondenzovanou vodu přes čističku, musíme ji předtím neutralizovat (informace poskytnou výrobci zařízení produkujících kondenzát).
- voda z bazénu Vypouštění velkého množství čisté vody z bazénu přes čističku by vedlo k vyplavení užitečných mikroorganismů z čističky, a tím pádem k vyřazení biologické funkce čističky.U vod z bazénu má negativní vliv i bazénová chemie obsahující stabilizační přípravky a chlór. Vypouštění bazénové vody přes domovní čističku odpadních vod rozhodně nedoporučujeme!
2. Nežádoucí organický materiál
- zbytky z kuchyně Pod pojmem organický materiál z kuchyně si můžeme představit např. slupky z ovoce a zeleniny, odřezky masa, lógr z kávy. Ale pozor! Zbytky z kuchyně rozhodně nepatří do čističky odpadních vod.
Raději zapomeňte na splachování zbytků jídla do záchodu.Jsou to poměrně velké kousky organického materiálu, které se v čističce nerozloží. Začnou tam hnít, nebo plesnivět a velice zapáchat. Dokonce mohou způsobit ucpání některých částí čističky (mamutky, propustky), což samozřejmě opět negativně působí na správný průběh čistícího procesu a vynutí si zásah obsluhy.Říkáte si: „Co když organický materiál z kuchyně rozdrtím k kuchyňském drtiči?“ Nedělejte to! Drtiče kuchyňských odpadů připojené na odtok do čističky nepřiměřeně zatěžují čističku velkým množstvím nerozpuštěných látek s velkým množstvím vody. Usazovací nádrž se rychle zanese, takže ji budete muset častěji čistit. Bude nutné posílit provzdušňování, což se negativně projeví na spotřebě elektřiny. Bude vznikat hodně kalu, který budete muset často vyvážet.Organický materiál z kuchyně raději zlikvidujte jiným způsobem - zbytky rostlinného původu zkompostujte nebo odložte do kontejneru na bioodpad, živočišné zbytky vyhoďte do popelnice, či do kontejneru na gastroodpad (pokud je ve vaší obci dostupný).
- vlasy Vlasy a chlupy vytvářejí chuchvalce, které mohou ucpat jak vnitřní domovní kanalizaci, tak i potrubí, či mamutková čerpadla v čističce odpadních vod. Ideálně zamezte vniknutí vlasů a chlupů do kanalizace, například pořízením sítek na odtoku z umyvadla, ze sprchy.
3. Hygienické potřeby
Žádné z hygienických potřeb, jako jsou odličovací tampony, vlhčené ubrousky, hygienické vložky či tampony, vatové tyčinky, kondomy, nepatří do čističky odpadních vod.
Jsou to pevné a poměrně velké předměty, obsahující spoustu plastových částí, umělá či přírodní vlákna.
Všechny hygienické potřeby patří bez diskuze do popelnice.
4. Léky
Léky mohou různým způsobem ovlivnit činnost bakterií v aktivovaném kalu. Jelikož jsou převážně synteticky vyrobené, mikroorganismy v čističce nejsou schopny se jich úplně zbavit. Zbytky léků tak zůstávají rozpuštěné ve vodě, která z čističky odchází a tím pádem zatěžují životní prostředí.
Podobně je tomu u umělých sladidel, jako je např. aspartam a cyklamát.
Nespotřebované léky samozřejmě patří zpět do lékárny.
5. Tuky a oleje
Pro dobrou funkci čističky jsou ve velkém množství nebezpečné i živočišné tuky a rostlinné oleje. Svým rozkladem silně okyselují odpadní vodu a tím vytváří velmi nepříznivé prostředí pro biologii čističky.
Tuky a oleje nejsou rozpustné ve vodě, takže mají tendenci se usazovat a mohou ucpat trubky, filtry a další části čističky.
Tuky a oleje je ideální po vaření a vychladnutí slít do PET láhve a odnést do kontejneru na potravinářský olej či do sběrného dvora.
6. Pevný materiál
Písek, hlína, kamínky jsou anorganické materiály, které nepodléhají rozkladu. V čističce budou svým pohybem při víření vody obrušovat její zařízení a následně se jen ukládat a zanášet ji.
Písek či hlínu z bot, oděvů, a zeleniny zkuste nejprve odstranit omytím v kyblíku s vodou, kterou pak zalijete třeba keřík na zahradě.
7. Mycí a čisticí přípravky
Čističky odpadních vod jsou dimenzované na to aby čisticí přípravky rozložily a čisticí přípravky jsou vyráběny tak, aby byly odbouratelné.
Nic se samozřejmě nesmí přehánět a pokud zvolíte ekologickou variantu čisticích přípravků, tak jistě uděláte jen dobře.
Nadměrné množství čisticích přípravků může způsobit přepěnění aktivační nádrže, protože je probublávána vzduchem. A také zhoršuje přístup vzduchu k bakteriím.
Problémovým se může stát nepřiměřeně časté praní prádla či mytí nádobí v myčce. Na kvalitu čistícího procesu v čistírně má totiž negativní vliv nepřiměřeně velké množství saponátů a tenzidů při nárazovém praní prádla (několik praček po sobě v krátkém časovém intervalu).
8. Desinfekční přípravky
Desinfekční přípravky sanitární hygieny s obsahem chloru používejme velice obezřetně. Likvidují nejen viry a bakterie v domácnosti, ale spolehlivě i bakterie v čistírně.
Jasně, občas potřebujeme domácnost řádně vyčistit a vydezinfikovat. Jistě to ale není třeba dělat s každým běžným úklidem.
Pokud už musíme desinfekci použít, nemusíme ji lít do vody. Můžeme ji aplikovat rozprašovačem na dané místo nebo na papírový ubrousek či hadřík. Ten po použití vyhodíme do koše.
Pro čističku jsou nejvhodnější desinfekční látky přírodního původu. Např. organické kyseliny jako ocet, kyselina citrónová, či zásady jako soda. Tyto běžně dostupné látky jsou při úklidu domácnosti až překvapivě účinné.
Přípravky s obsahem chlornanu sodného, jako třeba Savo, jsou pro čističku zlem. V opravdu malých množstvích a jen občasně si s nimi čistička dokáže poradit. Chlornan sodný je vysoce reaktivní a tak se v čističce záhy rozkládá. Podrobnější informace, jak na čističku působí desinfekční přípravky najdete v článku Jak (ne)zabít domácí čističku odpadních vod?
Paradoxně nejhorší jsou pro čističku desinfekce tzv. bezchlórové. Ty obsahují kvartérní amoniové soli či jiné desinfekční látky, které jsou málo reaktivní, tudíž přetrvávají v čističce velice dlouho než je bakterie naruší a zpracují.
Jestli si své čističky a svého volného času vážíte, používejte desinfekce jen sporadicky a raději používejte ekologické přípravky na úklid a desinfekci domácnosti. Dnes už jich je na trhu celá řada a setkáme se s nimi v každé drogerii.
9. Kyseliny a zásady
Kyseliny a zásady způsobují změnu hodnoty pH v systému čističky odpadních vod.
Bakterie v čističce mají rády stabilitu. Přirozená hodnota pH v čističce je 7-8.
Jakákoliv prudká změna způsobí bakteriím šok. To má za následek rozpad aktivovaného kalu, který s vodou odteče pryč z čističky.
Říkáte si: „Copak někdo doma běžně pracuje se silnou kyselinou nebo zásadou?“
Vzpomeňte si na ucpaný odpad a takzvaného „krtka“, kterého jste na uvolnění průtoku v odpadu použili. Tato chemikálie je silná zásada (louh), která už v malém množství prudce změní pH v čističce.
Jestli musíte kyselinu, či zásadu použít, bude nutné ji před odvedením do čističky naředit vodou a zneutralizovat (kyselinu zásadou a zásadu kyselinou). Pro ověření dostatečného naředění a neutralizace jsou vhodné tzv. Lakmusové papírky, které se používají i k ověření pH v akváriích či v bazénech. Existují i akvaristické kapky pro zjištění pH a nebo elektronické pH sondy.
10. Barvy, rozpouštědla, ropné látky, chemické postřiky, jedy, vývojky, ustalovače a jiné chemikálie
Samozřejmě i tyto látky negativně působí především na mikroorganismy v čističce.
Narušují přirozené pH vody v čističce.
Navíc mohou způsobit i poškození stěn čističky, či jejího vnitřního mechanismu.
Tyto látky rozhodně patří do sběrných dvorů a musíme je likvidovat jako nebezpečný odpad.
Závěrem - co nepatří do čističky odpadních vod
Vysvětlili jsme si jak jednotlivé látky používané v domácnosti působí na čističku a co nepatří do čističky odpadních vod.
Pochopili jsme, že u čističek odpadních vod se samozřejmě počítá s tím, že se na ně budou přivádět splaškové vody s určitým obsahem čisticích přípravků, chemických přípravků a jiných látek, ale vždy v takovém množství, aby neohrozily „život“ čističky či její technologické části.
Bakterie si dokáží s jistým množstvím těchto látek poradit. Ale jak se říká „všeho s mírou“. A nárazové použití přiměřeného množství čisticího či desinfekčního přípravku je pro čističku lepší, než pravidelnost v jejím používání, které bakterie v ní postupně, ale jistě likviduje.
Jistě si dovedete představit lépe strávený čas než klečet na kolenou nad vaší čističkou odpadních vod, lapat po dechu kvůli nepříjemnému zápachu, nebo hledat kde se co ucpalo, případně shánět nový aktivovaný kal, protože ten z vaší čističky už má na náhrobku nápis „Chlór mu sťal vaz“.
Uvědomme si, že hlavní medium procházející čističkou je voda. Ta voda, co udržuje život na Zemi. My ji celkem neuctivě a nešetrně využíváme jako dopravní prostředek k odvozu výkalů a nečistot z našich domácností.
Tuhle vodu složitě čistíme (bohužel ne vždy dokonale), abychom ji mohli zpět vypustit do přírody.
Každý z nás nakonec pije vodu z kohoutku, která už v sobě stopové prvky všeho, co jsme do ni vypustili, obsahuje.
Proto se chovejme ohleduplně.
Kvalitu i množství pitné vody, která tu pro nás má být dostupná a bez níž se neobejde náš život, můžeme každý den ovlivnit.
Je na nás jestli v dobrém či špatném slova smyslu.